JAROSLAV TOMÁNEK

(13. 5. 1901 - 19. 3. 1971)

Narodil se v Jihlavě na Českomoravské vrchovině do rodiny Jana a Josefiny Tománkových. Otec pracoval jako zedník a matka byla v domácnosti.

Po absolvování pěti tříd obecné školy se vyučil u bednářů v Přibyslavi. Poté vystřídal několik různých zaměstnání.

V roce 1923 dospěl k rozhodnutí odejít za lepší prací na Hradecko. Usadil se v podnájmu v Urbanicích. Práci sehnal jako pomocný slévač ve Škodových závodech v Hradci Králové a ve volném čase se začal věnovat opravám všemožných bednářských výrobků, které byly tehdy součástí každé domácnosti.

Postupem času ho starosta Urbanic přivedl na myšlenku zřízení vlastní živnosti bednářské, k čemuž došlo v roce 1926. Bylo to 15 let po zavedení elektrického proudu do obce. U železničního přejezdu v Urbanicích si pronajal domek staré obecní váhy, kde začal ve skromných podmínkách ručně vyrábět bednářské výrobky pro domácnosti a drobné zemědělce.

S těmito výrobky jezdil do trhů po celém kraji. Zpočátku jezdil s povozem taženým psem a později osobním vozidlem Praga, které bylo následně přestavěno na nákladní. Pravidelně se účastnil týdenních trhů na Velkém náměstí v Hradci Králové, k čemuž si pronajal sklep v Hradci Králové na skladování neprodaných výrobků, aby je nemusel vozit z trhů zpátky domů.

V roce 1930 se podruhé oženil a to s Marií Výpravovou z Trávníku. V roce 1931 se jim narodil syn Jaroslav, který vyrůstal v dílně mezi bednáři. Postupně tak získával vztah ke dřevu a řemeslu.

Postupně si zařizoval dílnu moderním strojním zařízením za finanční pomoci Družstva nákupu strojů v Hradci Králové a vyučil si první pracovníky (strýce Jarka Fišera, Nikolaje Seneviče a další).


V roce 1934 se s rodinou přestěhoval do domu čp. 71 v Praskačce, kde si současně od „Kampeličky“ pronajal prostory pro svou dílnu.

Vyráběli kádě, sudy, galvanizační a lázeňské vany, máselnice různých konstrukcí (ruční i motorové), štandlíky, pračky na ruční i motorový pohon, lisy na ovoce, lednice atd. Veškeré výrobky si konstrukčně navrhoval sám a na některé se mu podařilo získat patent, jako například na pračku či na nové plechové necky v tvrdých bukových rámech zn. „Ideál“.

Okolo roku 1940 již zaměstnával více pracovníků a ve stávající dílně nebylo možné realizovat velké zakázky (například na velké množství transportních štandlíků na zelí či marmeládu). Z tohoto důvodu v roce 1941 zakoupil pozemek na protější straně silnice a vybudoval rodinný dům a první část stávající dílny.

Nabízený sortiment rozšířil o truhlářskou výrobu (stavební truhlařina: okna, dveře atd.) a počet zaměstnanců navýšil na 20 - 25.


Byl členem “Odborné jednoty mistrů bednářských pro Čechy a Moravu” a předsedou “Společenstva mistrů bednářských v Hradci Králové”.

POKRAČOVATELÉ


V roce 1992 byly objekty a pozemky v rámci restituce vráceny synovi zakladatele J a r o s l a v o v i (nar 4. 6. 1931). Objekty nebyly po dlouhé roky udržované a jejich stav byl neutěšený. V té době byl již rok v důchodu a o vlastním podnikání neuvažoval. Proto dílnu pronajal podniku TOP Pardubice, který však po půl roce zanikl.


Znovu se objevil problém, co s areálem dál. Po rodinné dohodě a nabízené úzké spolupráci se stavební firmou KPM začal spolu s manželkou E v o u (nar. 19. 1. 1933) a synem J a r o s l a v e m (vnukem zakladatele, nar. 31. 3. 1955) podnikat.

Zaměstnávali 6 truhlářů na stavebně-trulářskou výrobu a nábytek.


Začali znovu od začátku s velikým nadšením bez ohledu na čas a momentální prospěch se záměrem opravit a dobudovat areál včetně strojního a vozového parku.

V roce 2018 Jaroslav Tománek získal 3. místo v soutěži Živnostník roku Královéhradeckého kraje.

V rodinném podnikání pokračuje od roku 2019 pravnuk zakladatele P a v e l (nar. 7. 2. 1984).


K podnikání přistupuje v souladu s moderní dobou avšak v úctě ke svým předkům.

Zavřít okno